Úvod do homeopatie

Homeopatie* je jedna z metod alternativní medicíny, která si získala ve světě velkou popularitu, jak v odborných, tak i v laických kruzích. V některých státech světa je oficiálně uznaná léčebná terapie a hradí ji i pojišťovny, je podporovaná a začleněná jako komplementární léčba* do osnov studia vysokých lékářských škol.

Homeopatické léky nízkých a středních potencí* používáme při léčbě akutních stavů* a při symptomatické léčbě* chronických nemocí*. Při tzv. konstituční léčbě* požíváme vysoké potence* a můžeme vyléčit i chronické choroby. Bohužel to přirozeně není v každém případě úspěšné vyléčení.

Homeopatie je samostatný terapeutický systém, má vlastní diagnostiku, která se líší od jiných terapií a je postavená na anamnéze a pozorování pacienta. Její pokladnice homeopatických léků je také jedinečná, v zásadě se líší od všech Materií medik* jiných terapií ve výchozí substanci homeoppatického léku a v jeho přípravě. Je úplně speciální tento způsob léčby za pomocí repertorizace*, jak i výběr indikovaného léku pro pacienta.

Ve světě byla homeopatie v některých státech zařazená do přírodní léčby, přesněji v rámci Evropské unie byla zařazená do komplementární medicíny protože:

- se jedná o reguláční terapii, která napomáhá k regeneraci samoléčivých sil organizmu při únavě, oslabení a zablokování těchto mechanizmů.

- je to holisticky způsob léčby, protože za doopravdy úspěšnou léčbu můžeme považovat jen tu terapií, která bere zároveň v potaz mentální, emocionální a fyzické symptomy pacienta při výběru homeopatického léku a kde následně dochází na všech třech úrovních k pozitivním změnám ve směru zdraví. (středem pozornosti není jen nemoc, ale sám pacient).

- homeopatické léky jsou přirozeného původu, výchozí substance léků jsou z říše rostlin, minerálů a zvířat.

Vysvětlení pojmů:

* homeopatie – léčebná terapie založená na zákoně podobnosti, stav pacienta je vyléčen lékem, který je schopen vyvolat podobný stav, nemoc, potíž.

* komplementární léčba – léčba, která může být současně použita s klasickou medicínou.

* nízké a střední potence – příprava homeopatického léku spočívá v jeho ředění a protřepávání, začíná se potencí C1 nebo D1, potence “C” je řědění 1:100, potence “D” – 1:10.

Za nízké potence považujeme potence C1-C9, za střední C12-C15.

* akutní stav – intenzivní, náhlé se objevující zdravotní potíž vyvolaná nemocí nebo nehodou.

* symptomatická léčba – homeopatické léky, předepsané na základě fyzických symptomů bez ohledu na mentální a emocionální stav pacienta.

* chronická nemoc – nemoc, která přetrvává roky a lékáři dokážou zmírnit jen její projevy, ale vyléčit jí nedokážou.

* konstituční léčba – homeopatická terapie při níž se hledá jeden homeopatický lék pro pacienta, který pokryje všechny jeho zdravotní problémy na všech úrovních (mentální, emocionální a fyzické), po jeho podání by mělo  dojít k pozitivní změně na všech úrovních ve směru zdraví.

* vysoké potence – potence od C30 – 1M. 

* Materie medika – kniha, která obsahuje popisy účinků homeopatických léků, říkáme jim “obrazy léků”.

* Repertorium – kniha, kde se nachází setříděné rubriky symptomů a léků, které mají terapeutický účinek na dané potíže.