Možnosti homeopatické léčby rakoviny 2. část

05.01.2009 09:32

Metoda dr. Daria Spinediho 

Stejnou zkušenost, kterou stanovil dr. Hahnemann v Organonu § 171 - že nemocného většinou nevyléčí úplně jedním lékem, ale je potřeba vícero po sobě následujících léků, má i dr. Spinedi na své klinice. Následující lék musíme vždy vybrat na základě zbylých symptomů.
Pacient s rakovinou má většinou hodně symptomů, je těžké najít ty, který by reprezentovaly průběh rakoviny. Hodně léčitelů říká, že proto nedokázali vyléčit pacienta s rakovinou, protože měl už slabou vitální sílu, ale většinou tomu tak není. Příčinou neúspěchu je většinou to, že nedokázali oddělit rakovinné symptomy pacienta od jeho chronických symptomů. 

Během odebírání anamnézy musíme odebrat všechny symptomy, potom je musíme roztřídit na chronické, akutní (zapříčiněné tumorem) a také na miasmatické. 

Které symptomy musíme nejdříve léčit? Proč neléčíme podle totality symptomů?
Když lék pokryje totalitu symptomů a symptomy tumoru, tak si můžeme být jistí na 70%, že jdeme po správné cestě. Jsou situace, kdy nestačí léčit totalitu symptomů a před podáním konstitučního léku může být potřebná orgánotropní nebo také miasmatická léčba. Druhou cestu v léčbě musíme zvolit, když poznáme příčinu choroby nebo když lék nemá afinitu k patologii. Podle § 201 z Hahnemannova Organonu víme, že tumor je lokální problém, který je součástí choroby, ale není to sama choroba. V lehkých případech tehdy, když je tumor součástí choroby, tak můžeme vybrat dobrý lék podle totality všech symptomů pro pacienta. Podle Hahnemanna musíme nejdříve odstranit miasmatický blok a nesmíme přitom potlačit povrchní symptomy. Klade důraz na to, že homeopatický lékař nikdy nesmí potlačit primární symptomy miasmatu lokálním ošetřením. Dnešní skutečnost je taková, že než se nemocný dostane k homeopatovi, tak má už potlačené tyto symptomy alopatickými léky a my se setkáváme už jen se sekundárními symptomy miasmatu. Můžeme vidět, že když pacientovi vyoperují tumor, dostane chemoterapii a radioterapii, poté se po nějakém čase tumor objeví znova v mnohem malignějším stavu.
Proč? Protože jsme neléčili hluboce uloženou příčinu a jen jsme potlačili povrchní symptomy. Při většině rakovinných chorob je aktivních vícero miasmat. V těchto případech, které máme léčit? Podle Hahnemanna musíme nejdříve léčit psóru a až pak ostatní. Allen říkal, že vždy musíme předepsat na nejaktivnější miasma.

Podle poznatků ze své praxe na klinice dr. Spinedi má ty zkušenosti, že z miasmat musíme nejdříve vždy předepsat na aktivní miasma zapříčiňující symptomy. Když podáme sykotický lék a vymizí sykotické symptomy, ale pak se objeví psorické symptomy, tak jdeme správným směrem. Ale když se pak objeví syfilitické symptomy, tak musíme změnit léčbu, protože jsme jen potlačili sykotické symptomy. Léčba musí vždy postupovat od syfilis přes sykózu k psóře. 

Když pacient nedostal ještě chemoterapii a radioterapii, tak je jasnější obraz léku a je snadnější pro něj vybrat lék. Když k nám přijde nemocný po chemoterapii a radioterapii, tak musíme nejdříve odstranit vedlejší a toxické následky těchto terapií. V těchto případech se míchají symptomy pacienta, nemůžeme vidět „čistý obraz“ stavu pacienta a tak by bylo velmi těžké najít správný lék. I kdybychom ho našli, není jisté že by účinkoval, protože vedlejší účinky alopatické léčby blokují cestu k vyléčení. 

0debrání anamnézy a vyhodnocení symptomů 

Musíme se vždy detailně vyptat pacienta na jeho potíže i na jeho dřívější symptomy (předcházející) a když je třeba musíme od sebe oddělit tyto symptomy. Výrazné symptomy se mohou objevit v pacientově anamnéze nebo i lokální symptomy při objevení se tumoru např. barva, tvar. 
Velmi důležitý je duševní stav nemocného, jeho nálada – to je všeobecně charakteristické pro danou nemoc. 
Sny, fantazie, jeho přání s kouzelnou hůlkou nám mohou hodně napomoci v poznání jeho podvědomí. Obzvlášť důležité jsou jeho stavy nálady před onemocněním, při stanovení diagnózy a v současné době. Při repertorizaci musíme dbát na hierarchii symptomů.

Hierarchie 

1) výrazné (do očí bijící), zvláštní symptomy
2) mentální, emocionální symptomy
3) všeobecné symptomy
4) lokální symptomy
5) příčina choroby
6) patologie, miasmatické zatížení, genetika, následky očkování, infekce

Anamnéza rakovinných pacientů 

Při léčbě musíme brát na zřetel každou úroveň, případ musíme zpracovat tak, že stanovíme pro pacienta:
- konstituční lék
- možný komplementární lék 
- specifický lék na tumor
- v případě potřeby miasmatický lék
- lék sloužící na odstranění vedlejších účinků alopatické léčby

Konstituční anamnéza 

- Musíme zaznamenat všechny symptomy, o kterých hovořil pacient. 
- Musíme shromáždit staré i nové (aktuální) symptomy.
- Musíme se pacienta zeptat na jeho životní příběh (onemocnění, zranění, infekce, očkování, onemocnění v rodině nebo miasmatické zatížení.
- Musíme se zeptat na jeho strachy, jak reaguje v těchto situacích (vyvolávající příčiny). 
- Musíme pozorovat pacienta, jak hovoří o svém životě a jeho reakce. 
- Nemoc se vždy projevuje v těch symptomech, o kterých pacient hovoří. 
- Důkladně se musíme vyptat na průběh vývoje nemoci, abychom zjistili nějakou příčinu. 
- Během analýzy musíme brát na zřetel charakter nemoci a nejcharakterističtější symptomy nemocného. 

Miasmatická anamnéza 

- má hlavní roli při léčbě rakoviny
- musíme zaznamenat všechny miasmatické symptomy pacienta
- musíme najít všechny miasmatické symptomy pacienta, protože podle nich vybereme lék
- musíme zjistit miasmatické zatížení na generace dozadu (onemocnění, infekce)
- musíme vždy myslet na miasmatický blok, když dobře zvolený lék neúčinkuje

Potlačení 

- Když nemoc zatlačíme na hlubší úroveň, tak tomuto vystavenou nemoc je ještě těžší léčit.
- V anamnéze rakovinných pacientů velmi často najdeme potlačení. 
- Vitální síla se hodně snaží vynést chorobu na povrch, ale vždy jí většinou potlačí.

Očkování 

- Musíme brát na zřetel každou reakci na očkování, ať je to zápal, hnis nebo i to, když některé očkování nevyvolalo žádnou reakci. 
- Neadekvátní odpověď organizmu na očkování vytváří blokády a tak je dost možné, že námi dobře zvolený lék nebude účinkovat. 
- Thuja je často řešením těchto bloků (popřípadě Sulphur, Silicea).

Virusy, noxy a zlá životospráva 

- Je-li organizmus průběžně vystavován těmto škodlivým činitelům, tak se může oslabit imunitní systém a to může připravit půdu pro rakovinu. 
- Hahnemann v § 4 píše, jak je důležité odstranit příčiny nemoci.
- Nesprávná životospráva také může zapříčinit hodně chorob. 

Reakce a následky předcházejících terapií 

- V těchto případech konstituční nebo rakovinný lék neúčinkuje do té doby, dokud neodstraníme škodlivé následky těchto zdraví poškozujících terapií.
- Když tehdy předepíšeme lék na totalitu pacientových symptomů, tak nepodáme správný lék. 

Speciální „anamnéza tumoru“

- Musíme odebrat symptomy tumoru.
- Někdy tumor produkuje tolik symptomů, že dokážeme zvolit správný lék i podle lokálních symptomů. 

Charakteristika tumoru

- konzistence tumoru: tvrdý, tvrdý jako kámen, jako sýr, měkký, houbovitý, cystický, vypouklý nebo zapouzdřený.
- barva tumoru.
výrazný znak tumoru – je-li přítomen?

- horkost (Phosp., Bell.)
- pocit chladu
- zarudlost
- např. pásky v prsou

Symptomy objevující se s rakovinou 

- Signalizují, že není v organizmu něco v pořádku.
- Mohou to být lokální symptomy např. píchání, svědění, pálení atd.
- A nejen lokální, ale mohou to být i všeobecné symptomy, které se týkají celého člověka (závratě, poruchy vidění, změny spánkového režimu).
- Když se u někoho zároveň s nemocí objeví nové strachy, tak to bude velmi charakteristické pro potřebný lék.
- Proto je velmi důležité zeptat se na mentální a emocionální změny (strachy, obavy, sny, vztek, nervozita, pláč a sklon k útěše).

Odběr anamnézy při bolestivém tumoru 

- Nepodáváme analgetikum, ale jeden lék který se snaží uvést do rovnováhy vnitřní chaotický stav a tak se stane bolest snesitelnou.
- Nejdříve vždy léčíme nejvíce obtěžující symptom. 
- Musíme pozorovat změnu chování pacienta při bolesti.

Na co se musíme zeptat? 

- jaké jsou bolesti?
- kde jsou bolesti?
- kdy se objevuje bolest?
- co zlepšuje a zhoršuje bolest?
- jak se chová pacient během bolesti? (neklid, strach, pláč, zimomřivost)
- je-li nějaká změna mentálně emocionálního stavu při bolesti? (podrážděný – Nux-v., Ars., Cham.; sebevražedné sklony – Nux-v.; strach – Ars.)
- je-li nějaká změna v chuti k jídlu nebo žízni?
- doprovodné symptomy (např. bolest v jizvách, při změně počasí: Carb-an.)

Na které symptomy musíme brát zřetel při léčbě rakoviny? 

- Musíme si položit otázku, co vlastně chceme léčit? Když pacient trpí např. následky chemoterapie, tak nejdříve musíme tyto léčit a jen poté můžeme podat lék zvolený podle totality symptomů. 
- Když se při léčbě vedlejších účinků objeví symptomy odpovídající konstitučnímu léku nemocného, tak jsme našli optimální lék.
- Někdy jen tehdy může účinkovat optimální lék, když např. před jeho podáním detoxikujeme organizmus nemocného několik dávkami Nux vomiky. 
- Když aktuální symptomy neodpovídají původním symptomům choroby, tak musíme vybrat lék podle totality aktuálně přítomných symptomů. 

Např. léčíme jednu ženu Sepií a cítí se dobře. Natluče si prso, dostává nadále Sepii a za rok se u ní objeví tumor v prsu. Co máme dělat? Odeberme znovu celý případ, poranění zakryje Sepii, teď musíme myslet na Conium maculatum nebo Bellis perenis. Musíme se zeptat na změnu nálady nebo fyzické úrovně po poranění (např. závrať při otáčení hlavy: Conium maculatum; svědění prsa: Conium). Když zjistíme, že podle těchto symptomů je teď potřeba Conia, tak tumor zmizí jen od tohoto léku. V tomto případě ovládá Sepie jen mentální a emocionální úroveň, tím že odstraníme stav Conia, tak potom bude zase Sepie působit na všechny úrovně. 

Stanovení průběhu léčby 

Léčba lehkých případů
V tomto případě zde není iatrogenní poškození pacienta, není zde miasmatický blok, dokážeme od sebe jednoznačně oddělit symptomy tumoru a konstituční symptomy nemocného.
Nejlepší prognóza je tehdy, když je konstituční lék pacienta zároveň i lékem tumoru. Tehdy to často vede k vyléčení. V lehkých případech je schopen konstituční lék sám vyléčit tento stav.

Léčba složitých případů
Opravdový problém znamenají složité případy. Tyto případy jsou zaviněné miasmatickými bloky a iatrogenním poškozením. U rakovinných pacientů je nejčastějším iatrogenním poškozením chemoterapie a radioterapie. V těchto případech musíme postupovat s léčbou tumoru po sobě na vícero úrovních. 
- Když pacient prodělal chemo a radioterapii, tak nejdříve musíme léčit symptomy vyvolané těmito terapiemi. 
- Potom musíme zpracovat miasmatické zatížení pacienta.
- A až potom může následovat podání specifického léku.

Když se konstituce neobjeví ještě dost výrazně, to je nedostatek charakteristických symptomů nebo pacient nereaguje dobře na lék, tak pro něj můžeme vybrat i „specifický lék“ na tumor. 

Když vidíme hodně takových symptomů, které nejsou charakteristické pro konstituční lék, tak je přítomna: 
- miasmatická blokáda, která může být dědičná (TBC v rodině)
- získané miasma – akutní gonorhea
- očkovací miasma – silná nebo žádná reakce na očkování

Blokády, kvůli různým důvodům: 
- operace (i sterilizace)
- léky (antibiotika, steroidy)
- poranění
- ozařování
- chemoterapie
- překážky duševního původu

S určitými léky můžeme odstranit obtěžující symptomy pacienta, ale vůbec není jisté, že tento lék je schopen i vyléčit pacienta. Je chybou v složitých případech, když nemocný dostane odpovídající konstituční lék, po kterém se cítí dobře, ale tumor jen roste dále. Tehdy je potřebné k léčbě podat i rakovinný lék nebo specifický orgánový lék. Kdybychom v tomto případě podávali dále konstituční lék, tak dosáhneme jenom paliace, velmi zřídka můžeme vyléčit pacienta. 

Specifická orgánová léčba je potřebná:
- když na dobře zvolený lék není reakce a konstituční lék nemá vliv na tumor
- když konstituční lék trošku pomůže, ale tumor přesto roste dále
- když antimiasmatický lék nepřinesl kýžený výsledek

Když se nám podaří dostat tumor pod kontrolu specifickým orgánovým lékem, pak musíme podat konstituční lék, abychom dokončili léčbu. 

Je důležité, abychom na začátku léčby vypracovali léčebný plán, který obsahuje údaje o konstitučním léku, komplementárním léku, specifickém tumorovém léku a léku na vedlejší účinky chemoterapie a radioterapie. 
Není dobrý ten lék, když nemocný má pocit, že je méně depresivní. Ale tumor roste 2x rychleji než předtím. 

Vyhodnocení výsledků léčby 

Při léčbě rakoviny musíme hledat jasné a jednoznačné kritéria sledování případu, hlavním úkolem je posílení imunitního systému. 
Pro posouzení úspěšnosti léčby budeme potřebovat:
Záznam aspektů o průběhu léčby:
- bolest tumoru
- spánek
- strachy
- touha po čerstvém vzduchu
- tlukot srdce (puls)
- suchost v ústech atd.
- důležité laboratorní výsledky
- seznam o miasmatických symptomech
- Musíme sledovat směr léčby, aby byl os syfilis přes sykózu po psóru. Když tam není tento směr, tak je lék špatně předepsán. 
- denní pozorování

Posouzení průběhu choroby
- Jak se cítí pacient?
- jakou má úroveň energie
- jak se změnily pozorovací kritéria (subjektivní, objektivní se zároveň zlepšují)
- změna bolesti tumoru – v případě potřeby C potence (rozpuštěné ve vodě) častokrát podané (to je jediná výjimka, kdy může pacient častokrát užít C potenci)
- vzhled pacienta
- změna krevního tlaku (když stoupne nebo klesne pod normál, tak je pravděpodobně špatný lék)
- kvalita pokožky
- oči
- jazyk
- kontrolní výsledky – UH, MRI, krevní obraz, tumormarkery atd.
- vyhodnocení reakce na Q potenci
- vyplnění vyhodnovacího protokolu s parametry průběhu léčby

O potencích 

Časté podávání C potence potlačí nejlepší symptomy, snižuje životní sílu. Někdy může vynést na povrch symptomy choroby, ale nejčastěji je potlačí a onemocní hlubší vrstvy organizmu. Např. sykotické symptomy nemoci se změní na syfilitické. Organon § 276!

Jen v jednom případě můžeme často podávat vysoké potence (rozpuštěné ve vodě!) na zastavení růstu tumoru. Jestliže v jiných případech podáváme často vysokou potenci neředěnou, tak potlačíme vitální sílu, zmizí symptomy choroby, ale v hloubce probíhá těžká choroba dopředu bez sebemenší vnější známky zhoršení. 

Vyhodnocení reakce na Q potence
- Soustavné zlepšování rakovinných symptomů – lék je dobrý, podáváme ho dále.
- Symptomy rakoviny se zhoršují – po několika dávkách léku: 
- brzké zhoršení – lék je příliš silný nebo je moc často podáván (použijeme metodu 3 pohárů, protože je pacient moc citlivý).
- pozdější zhoršení – předchozí symptomy zesílí, předtím se zlepšily vlivem Q potence (pacient už dlouho užívá lék v Q potenci).
- pacient už dlouho užívá lék – bez podání léku počkáme, co se bude dít.

Vyhodnocení symptomů objevujících se při užití Q potence
- návrat starých symptomů – dobré znamení – je třeba pokračovat v podávání léku, ale musíme dávat pozor, které léky jsou schopné ještě toto vyvolat. 
- Objeví se vylučovací reakce – vyrážky, pocení, výtok, hnis – opatrně podávat nadále lék a mezitím pozorovat jestli se pacient cítí dobře. 
- Objeví se nový symptom, může to být:
- jako nový (50% pacientů si nepamatuje na jeden starý symptom)
- symptom vyvolaný zkouškou léku
- poukazující symptom

Zhoršení stavu a objevení se nových symptomů během užívání Q potence znamená špatný lék.
- Nové symptomy nám pomohou vybrat nový lék:
- když se objevil doopravdy nový symptom a je v obraze užívaného léku - tak je lék špatný a je třeba ho vysadit (proving)
- když se objeví symptom, který není charakteristický pro užívaný lék – tak je to poukazující symptom 

Vylučovací reakce:
- když podáme lék na vylučovací reakci, třeba i homeopatický, tak blokujeme detoxikační pochody a pozastavíme reakci léčivého účinku. 

Homeopatie jako doprovodná terapie při chemoterapii 

Chemoterapie likviduje všechny rychle se množící buňky, nejen rakovinné buňky. Poškozuje kostní dřeň, lymfatický systém a tím oslabuje imunitní systém. Protirakovinný účinek chemoterapie nepůsobí jenom bezprostředně na likvidaci rakovinných buněk, ale poškozuje i DNA rakovinných buněk. Tyto poškozené buňky je schopen jen dobře fungující imunitní systém rozpoznat a cestou apoptóze odstranit. Proto je to jedním z klíčových důvodů, že chceme zachovat funkčnost imunitního systému během chemoterapie. Nad rakovinou se dá zvítězit jen s dobře fungujícím imunitním systémem. V životním cyklus buňky je nejcitlivější fází dělení buňky, takže tento proces poškozuje chemoterapie nejvíce.

Rychle se dělící buňky v organizmu: 
- epitelové buňky (ústa, žaludek, střevní buňky)
- lymfatický systém
- pohlavní buňky
- kostní dřeň – leukocyty, trombocyty, lymfocyty
- vlasy, kůže

Chemoterapie poškodí imunitní systém, přitom vyléčit rakovinu dokáže jen silný imunitní systém.
Chemoterapie může být užitečná některých v případech rakovinných chorob:
V případech akutní leukémie, prostaty rakoviny a vaječníku.

Dr. Spinedi léčil homeopatií vícero těžce nemocných rakovinných pacientů s metastázami během chemoterapie a tak se mu podařilo odstranit metastázy do jater. Měl takového nemocného, kterého během první chemoterapie neléčil homeopatií a tumor rostl dále a když během chemoterapie dostal homeopatickou léčbu, tak se velikost tumoru zmenšovala. 
Symptomy objevující se při chemoterapii musíme považovat za cenné, protože ty mohou poukázat na konstituční lék. 
Když má někdo dráždivý kašel, krvácení z nosu, objeví se u něj strachy a touží po společnosti během chemoterapie, tak mu pomůže Phosphor na tyto nové symptomy, ale je možné i to, že tyto "nové" symptomy patří k základním symptomům pacienta a objevily se na povrchu při chemoterapii, tím mu Phosphor pomůže i ve vyléčení z rakoviny.

Zdroj: dr. Jónás Eszter: Možnosti homeopatické léčby rakoviny
překlad © 2008 vilcakul.extra.hu

© vilcakul 2009 - 2010 (kopírování materiálů jen se souhlasem autora!)

Vytvořte si www stránky zdarma!Webnode